[Hlavní strana] [Vyhledávání] [Encyklopedie] [Kontakt] [Pro registrované]


Návrat na hlavní stranu

Ve službě veřejnosti ?



Nové Heřmínovy jistě mají ještě šanci

Demokracie zatím prohrává PÉČE O KRAJINU NENÍ LEVICOVÉ TÉMA - TO SI JEN PRAVICE NECHALA UKRÁST Ve chvíli, kdy se dostali "zelení" do vlády a ministerstvo životního prostředí obsadil Martin Bursík, domnívali jsme se (někteří), že otázka "přehrady, která stejně nic neřeší", zůstane pouze marným pokusem nejrůznějších lobby. A ejhle. Vláda rozhodla ve prospěch přehrady a její zdůvodnění, že jde jen o malou přehradu, je podobné, jako kdyby muž obžalovaný ze znásilnění, se u soudu hájil tím, že oběť znásilnil jenom trochu. Není tedy divu, že obec Nové Heřmínovy spolu s Hnutím Duha Jeseník na skutečnost reagují následujím prohlášením:

Protipovodňové řešení zahrnující stavbu přehrady je prosazováno proti vůli obyvatel Nových Heřminov a všech 24 starostů měst a obcí regionu, kteří se v dotazníkové akci iniciované obcí Nové Heřminovy jednoznačně vyjádřili proti stavbě přehrady. 286 stálých obyvatel obce Nové Heřminovy rozhodně odmítá opustit své domovy kvůli nechuti ministerstev řešit vůči lidem šetrnější, levnější a přírodě blízké alternativy. Navrhované protipovodňové řešení, jehož součástí je zaplavení Heřminov přehradou, neřeší ochranu před povodněmi právě v těch obcích, které ji nejvíce potřebují a kde se v roce 1997 udály všechny oběti na lidských životech. Plánovaná přehrada pomůže jenom malému území a to za cenu nesmírných nákladů. Jsme přesvědčeni o tom, že navrhované prostředky by bylo možno v regionu pro protipovodňovou ochranu všech obyvatel využít lépe a efektivněji. Protipovodňovou ochranu v regionu vidíme v řešení každé obce individuálně dle historických zkušeností kombinovaných s moderními technologiemi, které jsou již běžně využívány v celé Evropě (ohrazování obcí, mobilní hráze, výstražný systém). Ochranu Krnova navrhujeme řešit na základě technické studie zkapacitnění koryta Opavy od ing. Václava Čermáka a opatřeními na obou řekách, které městem protékají. Vláda nemá morální právo řešit problémy Krnova likvidací jiné obce. Pokud se vláda rozhodne vynutit si vystěhování lidí v Nových Heřminovech a pokusí se silou vyvlastnit jejich domovy, jsou obyvatelé obce rozhodnuti se bránit u soudu. Očekávají, že u něj uspějí. Považujeme nucené vyvlastnění za naprosto nepřijatelné, pokud je možné protipovodňovou ochranu zařídit jinak - ale citlivé řešení, které leží na stole, vláda prostě jen nezahrnula do posouzení srovnávajících jednotlivé varianty. Už 11 let postižená obec marně požaduje, aby se stala účastníkem zadávání protipovodňových studií a aby tak měla možnost stát se podle demokratických principů rovnocenným partnerem při hledání optimálních řešení protipovodňové ochrany v regionu. Všechna doposud navrhovaná řešení, ve kterých figurovala přehrada, byla připravená bez účasti obce a za zavřenými dveřmi. Chceme, stejně jako všichni obyvatelé regionu, o způsobech řešení protipovodňové ochrany rozhodovat sami a ne jenom pasivně přihlížet, jak za nás rozhodují jiní. K tomuto prohlášení se během dnešního dne přidávají další starostové okolních obcí. Proti přehradě se v loňském roce v dotazníkové akci iniciované obcí Nové Heřminovy postavily tyto obce regionu: Bruntál, Jeseník, Široká Niva, Karlovice, Vrbno pod Pradědem, Ludvíkov, Karlova Studánka, Andělská Hora, Světlá Hora, Malá Morávka, Rudná pod Pradědem, Staré Město, Janov, Město Albrechtice, Hošťálkovy, Holčovice, Zlaté Hory, Krasov, Bělá pod Pradědem, Oborná, Milotice nad Opavou, Dolní Moravice, Vysoká, Horní Benešov.

Jít s celou záležitostí k Evropskému ústavnímu soudu navrhuje i Petr Petržílek, stínový ministr životního prostředí ČSSD. Jeho text je pochopitelně jistou daní opozičnímu postavení strany, kterou reprezentuje, avšak jádro pudla vystihl trefně. A právem předpokládá, že pozdější náklady na výstavbu přehrady se stejně vyšvihnou na původně vysněných 15 miliard, tohle my Češi umíme téměř dokonale. Před několika dny v Britských listech mimo jiné napsal:

Developerské lobby náramně zhodnotí pozemky v Krnově, které jsou dnes v inundačním pásu a které budou moci být převedeny na stavební parcely. Nakonec se to děje již dnes. Jak je možné, že nový Kaufland v Krnově bude stát tam, kde před jedenácti roky byly 4 metry vody? Vláda na svém pondělním zasedání projednala podklady a rozhodla! Jediným možným řešením je výstavba přehrady Nové Heřminovy - doslova:
"Nulovou variantu (tedy realizaci přírodě blízkých opatření) nelze doporučit jako výhledově udržitelnou, s ohledem na množství ohrožených obyvatel a majetku.". Při vybudování nádrže bude o něco vyšší protipovodňová bezpečnost (nikoliv ovšem radikálně) - toť hlavní kritérium, díky kterému dojde k zatopení domovů desítek spoluobčanů a též přírodně cenné lokality s výskytem radikálně) - toť hlavní kritérium, díky kterému ohrožených druhů jako je ledňáček, rak či bobr. Ne náhodou měla být tato oblast součástí tzv. soustavy NATURA 2000, kdyby ovšem nebyla určena k výstavbě přehrady. Nebudu se divit, když na základě rozhodnutí vlády bude na ČR podána žaloba k Evropskému soudnímu dvoru. Proto vcelku správně ministerstvo životního prostředí doposud odolávalo této variantě. Dokonce ještě v březnu loňského roku obsahoval vládní materiál vyhodnocení tzv. nulové varianty na základě multikriteriálního hodnocení jako výhodnější než Gandalovičem prosazovaná "malá" přehrada. Tehdy vláda sevřena v "betonovém" objetí konzervativních vodohospodářů věc odložila, aby mohla rozhodnout později na základě nových lepších" podkladů. A ejhle! Bursík již "procitl", děje již dnes. Jak je možné, že nový Kaufland v Krnově bude stát tam, kde před jedenácti roky byly 4 metry vody? Vláda na svém pondělním zasedání projednala podklady a rozhodla! Jediným možným řešením je výstavba přehrady Nové Heřminovy - doslova: "Nulovou variantu (tedy realizaci přírodě blízkých opatření) nelze doporučit jako výhledově udržitelnou, s ohledem na množství ohrožených obyvatel a majetku.". Při vybudování nádrže bude o něco vyšší protipovodňová bezpečnost (nikoliv ovšem radikálně) - toť hlavní kritérium, díky kterému dojde k zatopení domovů desítek spoluobčanů a též přírodně cenné lokality s výskytem radikálně) - toť hlavní kritérium, díky kterému ohrožených druhů jako je ledňáček, rak či bobr. Ne náhodou měla být tato oblast součástí tzv. soustavy NATURA 2000, kdyby ovšem nebyla určena k výstavbě přehrady. Nebudu se divit, když na základě rozhodnutí vlády bude na ČR podána žaloba k Evropskému soudnímu dvoru. Proto vcelku správně ministerstvo životního prostředí doposud odolávalo této variantě. Dokonce ještě v březnu loňského roku obsahoval vládní materiál vyhodnocení tzv. nulové varianty na základě multikriteriálního hodnocení jako výhodnější než Gandalovičem prosazovaná "malá" přehrada. Tehdy vláda sevřena v "betonovém" objetí konzervativních vodohospodářů věc odložila, aby mohla rozhodnout později na základě nových "lepších" podkladů. A ejhle! Bursík již "procitl", stavět se bude! Názor lidí naše ministry nezajímá?

Odpověď je třeba hledat v historii projektu. Od 60. let byla lokalita chráněna jako potenciální zásobárna pitné vody. Později ovšem zvítězila jiná varianta a postavila se přehrada Slezská Harta, která mimochodem je dnes téměř bez využití. Vodohospodáři už chtěli projekt Nové Heřminovy odepsat, když v roce 1997 přišla strašlivá povodeň. Výborně, řekli si zřejmě na Povodí Odry, změníme účel a projekt oživíme. Tak ministr Lux začal přesvědčovat vládu o prolongaci zábor, neboť oblast je jako stvořená pro výstavbu retenční nádrže. Následné studie však prokázaly, že když přijde obdobná hrůza jako v devadesátém sedmém, nebude přehrada takřka k ničemu. Kdo si vezme politickou odpovědnost za proinvestované miliardy, když to nepomůže? I dohodla se rada moudrých - změníme účel. Nenápadně je dnes nádrž Nové Heřminovy označována jako "víceúčelová přehrada" se stěžejním cílem ředit splaškové a odpadní vody na dolním toku. Stavět se prostě bude, i kdyby trakače padaly. Co na tom, že starostové a občané Jeseníku, Rýmařova, Vrbna, Zlatých hor, Karlovic a Nových Heřminov protestují. Gandalovič s Bursíkem se dohodli. Všichni sice vědí, že je to nesmysl - i lidé na spodním toku ví, že je přehrada ochrání tak před padesátiletou vodou a ne víc, ale raději uděláme kompromis. Menší varianta je "lepší" než ta rozumná. Komu takové řešení slouží, když ne lidem? Předně betonové lobby. Z dnešních necelých 8 mld. Kč předpokládaných na výstavbu přehrady bude co nevidět 15 mld., na to dám krk. Developerské lobby náramně zhodnotí pozemky v Krnově, které jsou dnes v inundačním pásu a které budou moci být převedeny na stavební parcely. Nakonec se to děje již dnes. Jak je možné, že nový Kaufland v Krnově bude stát tam, kde před jedenácti roky byly 4 metry vody? Jak je možné, že se staví tam, kde bylo možné řešit průtah až stoleté vody? Stalo se nesporným faktem, že pro zvýšení ochrany před povodněmi sídel jako jsou např. Zátor, Brantice, Krnov (Opava na stoletou vodu ochranu má) v povodí řeky Opavy nelze nalézt řešení, které by se dokázalo vyhnout obytné a další zástavbě a významnému zásahu do vlastnických práv. Zároveň ale nemusí vždy jít o opatření nákladné s výrazným zásahem do životního prostředí. Tzv. koncepce "nulové varianty" zahrnuje zejména 7 malých ochranných nádrží a soubor změn využití území (organizační opatření jako např. změna kultur, protierozní rozmisťování plodin, agrotechnická opatření jako jsou protierozní agrotechnologie na orné půdě, biotechnická protierozní opatření jako jsou protierozní meze, průlehy, hrázky, stabilizace drah soustředěného povrchového odtoku, apod.) vyžadující provedení komplexních pozemkových úprav a souvisejících společných opatření a využití motivačních ekonomických nástrojů pro prosazení a udržení vhodných osevních a agrotechnických postupů. Celkové náklady na nulovou variantu vládní materiál odhaduje pouze na 360 mil. Kč. Vedle toho musí též důsledně platit zákaz výstavby nových objektů v záplavových oblastech. Stát musí nalézt náhradní parcely pro povodněmi zničené budovy a ne je opravovat na stejném místě, kde je již jednou voda smetla. Jde o to vyčistit povodí od několika špatně postavených domečků. To se přitom týká maximálně dvou stovek domů, za které by měla být poskytnuta náhrada a kompenzace (dosahující cca 1 mld. Kč.). Proč bourat a zaplavovat jiné baráky v Nových Heřminovech, kterých se povodně netýkají, neboť je někdo chytře postavil mimo inundaci? Kdy už konečně vrátíme krajinu do původního stavu, přestaneme stavět domy v záplavových oblastech? Kdy se začneme inspirovat moudrostí předků? Vždyť všechna původní předválečná čísla popisná byla v 1997 nad vodou.

VIKTOR DYK: ZEMĚ MLUVÍ

Tvrdá matka byla jsem tobě.
Těžce chléb jísti dala.
Nehýčkala jsem robě,
muže jsem zraňovala.
Když prohlédly poprvé tvé oči vyjevené,
smutný se obzor před tebou šířil.
Mluvila jsem o ráně zasazené,
které čas neusmířil.

Na nás oba padal těžký stín,
matka tvrdá byla jsem, ty tvrdý syn.
Nepozdvihl jsi pro mne rámě.
S láskou jsi nepomyslil na mě.
Když vítr zahučel, zapraštěl mráz,
neslyšel jsi můj hlas.
A já přec mluvila, vidouc tvou psotu,
bídu, jež věčně tě štve.
A z úst mých zamlklých zaznělo tu:
Vezmi si své.

Těžké břímě nosím.
Přichází radost, nebo děs?
Slyšíš mne dnes?
Matka, syna prosím.
Haj si mne. Braň si mne. Neoslyš matky.
Haj si mne. Braň si mne. Ať shoří statky,
pole ať udupou, zničí.
Zítra zas símě vzklíčí.
Chystala jsem ti úděl, děcko.
Úděl jsem tobě chystala.
Chraň si mne. Haj si mne. V moci tvé všecko:
aby ztroskotala loď, anebo přistala.

Neoslyš slova varující:
Neprodej úděl za čočovici.
Třeba mne opustíš,
nezahynu.
Ale víš,
kolik sem přijde stínů?
Kolikrát pěst bude potomek zatínat
a syn tvůj kolikrát bude tě proklínat?

Nezahynu, věčna jsem,
ale žít budu s trapným úžasem:
kterak jsi zapomněl dědičný na díl?
Kterak jsi váhal a kterak jsi zradil?
Jak možno kletý čin provésti vědomky?
Sebe jsi zradit moh. Ale své potomky?
Dokavád dýchal jsi, proč ses vzdal?
Čeho ses bál?
Co je to smrt?
Smrt znamená jít ke mně.
Tvá matka země
otvírá náruč: možno bys jí zhrd?
Pojď, poznáš, jak je náruč země měkká
pro toho, který splnil, co čeká.
Prosím tě, matka tvá: Braň si mne, synu!
Jdi, třeba k smrti těžko jdeš.
Opustíš-li mne, nezahynu.
Opustíš-li mne, zahyneš!

Dykovu báseň by si možná měli přečíst také ti, kdož chtějí udělat z oblasti Nízkého Jeseníku krajinu plnou vodních nádrží. Kružberk byl nezbytný. Slezská Harta by se dala ještě možná přijmout. Ale rozhodnutí o Nových Heřmínovech je velice nešťastné.

Článek zveřejnila Magda Vavrová

DALŠÍ INFORMACE: Mikroregion SLEZSKÁ HARTA
Zveřejněno 29.04.2008 v 08:53 hodin


Copyright 1998-2019 © infoSystem.cz